|
|
Analýza flavonoidů v pivu metodou LC-MS
Měřínská, Radana ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických látek u piv různé stupňovitosti a značek. Cílem práce bylo nalezení případných rozdílů mezi jednotlivými typy piv a dále mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje podrobný popis technologie výroby piva, ale také nejvýznamnější metody pro analýzu polyfenolů a pro stanovení jejich antioxidačních aktivit. Výrazně se věnuje především metodě LC/MS. Experimentální část práce obsahuje výsledky analýzy celkových polyfenolů, celkových flavonoidů a antioxidační aktivity, které byly získány spektrofotometricky. Byly stanoveny také pivovarské charakteristiky, a to pyknometrickou metodou. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla využita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Kvantifikace polyfenolů a flavonoidů fotometrickou metodou se ukázala jako málo specifická, což odpovídá poznatkům z dostupné literatury. Prokázalo se, že za hořkou chuť piva jsou zodpovědné především isosloučeniny, které tvoří 65,44 – 90,93 % celkových hořkých látek. Metoda HPLC/MS byla nezbytná pro určení charakteristických látek jednotlivých typů piv. V rámci měření byly vyzkoušeny tři kolony, z nichž nejuspokojivější výsledky poskytovala kolona Restek C18. V českých pivech byly prokázány vyšší hladiny většiny fenolických látek než v zahraničních pivech a rovněž specifické zastoupení jednotlivých derivátů.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Příprava a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice
Hoová, Julie ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice. Teoretická část se zabývá obecnou charakterizací a využitím kofeinu, polyfenolů a vitaminu C v kosmetice. Také byly charakterizovány liposomy a možnosti enkapsulace aktivních látek získaných z přírodních zdrojů. V experimentální části byly třemi různými technikami připraveny liposomy s enkapsulovanými aktivními látkami. Účinnost enkapsulace kofeinu byla stanovena pomocí HPLC/PDA, celkových polyfenolů pomocí spektrofotometrické metody a vitaminu C pomocí titrační metody. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Také byla sledována jejich dlouhodobá stabilita v modelových podmínkách stanovením změny koncentrace nebo množství daných aktivních látek. V práci bylo zjištěno, že ko-enkapsulované liposomy jsou nejvhodnější aplikační formou z testovaných možností, a tak mohou být využity do pleťové vody či gelu. Ko-enkasulované liposomy vykazovaly poměrně vysokou enkapsulační účinnost, dobrou stabilitu a díky vlastnostem aktivních látek vyhovují požadavkům spotřebitele kosmetického průmyslu.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik borůvkové pulpy
Strapcová, Zuzana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá skúmaním vybraných chemických charakteristík v polotovaroch čučoriedky obyčajnej (Vaccinium myrtillus L.) a čučoriedky vysokej (Vaccinium corymbosum L.). V teoretickej časti je popísaná botanická charakteristika oboch druhov čučoriedok. Účinky plodov a listov sú popísané v tretej časti. V ďalšej časti je popísané využitie plodov a záver teoretickej časti tvorí popis stanovenia vybranej charakteristiky – refraktometrickej sušiny. V experimentálnej časti boli stanovené chemické charakteristiky ako celková a rozpustná sušina, pH, množstvo titrovateľných kyselín, redukujúcich sacharidov, fenolických látok a antokyánov v šťave, pulpe a extraktoch čučoriedky obyčajnej a čučoriedky vysokej. Účelom extraktov bolo zistiť, koľko antokyánových farbív a fenolických látok sa nachádza v šupkách plodov, a ktorý extrakt poskytuje najvyššie výťažky. Výsledky charakteristík boli porovnané v rámci celého plodu čučoriedky a polotovarov oboch čučoriedok. Najvhodnejším rozpúšťadlom bola zmes vody a ethanolu v pomere 50:50. Maximum extrakčnej závislosti bolo v dvanástej a trinástej hodine macerovania. V maxime extrakčnej závislosti boli stanovené vyššie opísané chemické charakteristiky. Obsah antokyánových farbív, vyjadrený na delfinidin-3glukosid, bol v extrakte čučoriedky obyčajnej stanovený na 59,7 mg DGE100 g-1 a čučoriedky vysokej na 19,6 mg DGE100 g-1. Obsah celkových fenolických látok, vyjadrených na kyselinu gallovú, bol v extrakte čučoriedky obyčajnej stanovený na 890,9 mg GAE100 g-1 a čučoriedky vysokej 249,9 mg GAE100 g-1.
|
|
|
Využití metody LC/MS k analýze vybraných přírodních fyziologicky aktivních látek
Trčková, Marie ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená práce je zaměřena na aplikaci kombinované instrumentální metody RP-HPLC/ESI-MS a její možnosti využití v analýze vybraných skupin přírodních látek, které jsou známé svými pozitivními fyziologickými účinky. Tyto látky byly dále sledovány v běžných a hojně konzumovaných potravinách. Nově pak byly ve vzorcích identifikovány některé další sloučeniny, pro které nebyly dostupné standardní preparáty. Ze studie je patrné, že metoda HPLC/ESI-MS je poměrně výhodnou koncovkou pro stanovení velké řady polyfenolických sloučenin, zatímco k analýze karotenoidů by bylo vhodnější využít jiného typu ionizace.
|
|
|
Studium fenolických látek ve vybraných biologických materiálech s využitím metody LC/MS
Měřínská, Radana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá metodami vhodnými k analýze fenolických látek, jako jsou polyfenolické kyseliny či flavonoidy. V teoretické části byla provedena podrobná literární rešerše, která shrnuje především moderní instrumentální techniky běžně využívané ke stanovení polyfenolů. V experimentální části byly pak analyzovány vybrané standardní polyfenolické sloučeniny s využitím kombinované metody HPLC/ESI-MS s off-line a on-line detekcí. Spektra jednotlivých standardů i jejich směsí byla stanovena v režimu MS full scan a pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie, a to v kladném i záporném módu. Byly identifikovány kvasi-molekulární ionty reserpinu (PI 609,9, NI 607,7), kyseliny chlorogenové (NI 353), kvercetinu (PI 303,5, NI 301,5), rutinu (PI 611, NI 609) a morinu (PI 303,1, NI 301,1). Produktové ionty pak byly získány štěpením v režimu MS/MS full scan. Jako charakteristické štěpy byly určeny u kyseliny chlorogenové čára s m/z 191 (NI), u kvercetinu 229,1 a 257,1 (PI) a 179,0 a 151 (NI), u rutinu 301,0 (NI) a u morinu 285,1 a 257,1 (PI) a 283,2, 273,2, 257,1, 229,1 (NI). Štěp rutinu 301 byl dále fragmentován pomocí MS3/full scan za vzniku fragmentů 179 a 151,1 (NI). V optimalizačním experimentu byly stanoveny podmínky vhodné pro HPLC separaci polyfenolů zahrnující gradientovou eluci a separační systém s chromatografickou kolonou Restek. Ve spojení LC/MS bylo stanoveno, že jedině on-line detekce v záporném módu vede k uspokojivým výsledkům ve stanovení polyfenolů.
|
|
|
Stanovení některých nutričních faktorů ve vybraných druzích ovoce
Smělá, Margita ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením nutričních parametrů a vitaminu C v různých odrůdách plodů jabloní (Pirus Malus, L.) a kdouloní (Cydonia oblonga, Mill.). V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky vybraných druhů ovoce, jejich zdravotně významné látky a použití. Větší pozornost je věnována vitaminu C, kde jsou popsány chemické vlastnosti a význam pro lidské zdraví. Jsou zde zmíněny i metody pro stanovení vybraných nutričních faktorů s důrazem na stanovení vitaminu C metodou HPLC. V experimentální části bylo analyzováno celkem 27 odrůd plodů jabloní a 16 odrůd plodů kdouloní, které pocházely z pěstitelské stanice Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity. Pro stanovení vitaminu C byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Vitamin C byl stanoven jako kyselina askorbová. Součástí experimentální části bylo stanovení jednotlivých nutričních parametrů. V plodech jabloní a kdouloní byla stanovena sušina, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a titrovatelné kyseliny. Výsledkem bylo srovnání jednotlivých odrůd podle zastoupení a obsahu jednotlivých významných látek. Součástí práce byla i senzorická analýza jablek.
|
|
|
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Studium vybraných aktivních látek v českém pivu
Pařilová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických i dalších aktivních látek u 22 různých značek světlých piv typu ležák se zaměřením na nalezení rozdílů mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část popisuje kromě nejužívanějších metod analýzy hlavních aktivních látek – tj. proteinů a polyfenolů rovněž technologii výroby piva a specifika složení a výroby produktů označovaného evropskou ochrannou známkou „České pivo“. Analýza celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, antioxidační aktivity a většiny pivovarských charakteristik byla provedena spektrofotometricky. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla použita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Pro orientační analýzu bílkovin byla využita vertikální elektroforéza PAGE-SDS a mikrofluidní elektroforetický systém Experion (BioRad). Z celkového počtu 22 vzorků bylo 15 českých a 7 zahraničních piv, u nichž byly srovnány hodnoty základních pivovarských parametrů, skupinových antioxidantů i jednotlivých fenolických látek. Srovnání bylo provedeno rovněž pro piva balená v lahvích a v plechovkách a též pro piva alkoholická a nealkoholická. Jako modelový srovnávací vzorek byl použit český chmel odrůdy Sládek. V závěrečné části práce byla zhodnocena využitelnost stanovení sledovaných fyziologicky aktivních látek pro rozlišení piv vyráběných různým způsobem a navrženy parametry vhodné pro posouzení autenticity Českého piva.
|
|
|
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
|
host ::
RSS.